Otázky
Co jste se už naučili?
Jaké máte vzdělání?
Šlo by nějak rozšířit?
V čem můžete být pasivní?
Úkol: Přečtěte si moudrou knihu nebo článek a jeho obsah převyprávějte někomu dalšímu. Nejde jen o test paměti, ale také o to, jak se při tom budete cítit, co vám to dá.
Co postava říká:
„Vidím do vás! Vím, co si myslíte. Vím, proč si to myslíte. Jen nevím, proč to nevíte vy sami!“
Asociace
- Babička Boženy Němcové
- Šlechtičny těsně před první světovou válkou
Příběh
Když se Velekněžce zadíváte do očí, spatříte v nich hloubku, kterou tam neměla vždycky. Nyní postarší dáma, která důstojně a elegantně sedí v překrásném křesle. Dívá se na nás hlubokým pohledem, který naznačuje, že ví o nás možná víc, než víme my sami. Když byla mladá, byla plná života a zkoušela mnoho nových věcí a do všeho, šla po hlavě. Prožívala bezstarostný život, vše měla k dispozici a vše mohla. Chodila do školy, do kina, do kaváren, měla mnoho přátel a každý ji měl rád. Všechno by bylo v pořádku, kdyby se nepsal rok 1939 a ona nebyla Židovka. Jedním okamžikem pro ni tato idyla skončila, když přes všechny zákazy, které do té doby dostávala, dostala příkaz o vystěhování do Terezína. Prožila všechny ty hrůzy, nakonec přežila všechny koncentrační tábory, do nichž se dostala, a po válce se vrátila domů. Přišla o celou rodinu, přátele, majetek a musela začít znovu. Začala a znovu se postavila na nohy. Našla práci, dokončila školy, vdala se, měla děti, ale už nikdy nebyla tak veselá a svěží jako dříve. Vždy měla úsměv na tváři jen takový, který ukazoval, co všechno už prožila a že ví, že už nikdy nic neprožije. Všechny zkušenosti jí dodaly sílu a moc nad ostatními. Dokázala se povznést nad všechny maličkosti a vše vyřešit. Když se jí něco stane, někdo jí něco udělá, snaží se do něj vžít, vcítit a snaží se ho pochopit. A proto se i na nás dívá tak, jako by přemýšlela nad tím, nad čím my přemýšlíme. A to už jí zbude na celý život, kterého si i za nás nyní nesmírně váží.
