Otázky
V jakém cyklu nyní jste?
Co nevidíte, ale je to přítomno?
Co vám pravděpodobně hrozí?
Úkol: Dokončete úkol, který jste začali a nedodělali. Vše, co máte rozdělané, se snažte dokončit. Dočtěte knihu, zabalte dárky, dopište dopis, apod.
Co postava říká:
„Nejraději lidi navštěvuji, když jsou klidní, když mě nečekají, nemají pak sílu se bránit a vše jde hladce!“
Příběh:
Přišlo pomalu a klidně. Nikdo to nečekal, ale nikdo se nelekl. Spali. Obvykle spaly děti zvlášť a rodiče vedle v pokoji, ale večer byl takový strašidelný, dívali se na horor, a děti raději přiběhli k rodičům do postele. A rodiče dělali, že to nevědí, že spí a nechali je se přitulit do jejich blízkosti. Všichni spokojeně oddychovali. Nikdo neslyšel vylomený zámek, tiché cvaknutí kliky, vrznutí na schodech. Nikdo neviděl plížící se postavy. Přesto tam byly a šly za jasným cílem. Popravit, vymýtit to hadí plémě ze země, převzít moc a vládu a ukázat všem, že na to mají. Zfanatizované hlavy, mozky vymydlené dogmaty a pokřivenými názory někoho jiného, kdo tomu možná ani sám nevěřil, jen chtěl vládnout a ovládat. Ti nemohli vidět krásu a jas tohoto poklidného spánku. Tiše otevřeli dveře ložnice, takové štěstí nečekali, jsou tu všichni pohromadě. pak se ozvali čtyři tlumené výstřely, prakticky naráz. Úkol splnili a odešli potěšení úspěchem a dobře vykonanou prací.
Přišlo to pomalu a klidně. Ležel a spal. A najednou drží manželku a děti za ruku a někam jdou. Neví, kde jsou, ale nepanikaří a jdou dopředu. Za světlem. Jinam se jít nedá, je to příjemné, jít a hřát se ve stále se zvětšujícím jasu. Jdou pomalu a klidně. Tady cesta končí. Vykročí z tunelu a jsou v zahradě, všechno kvete a svítí. „Mami, hele, to je ta Barbie s poníkem, co jsem chtěla! Ta je krásná!“
