Otázky
Co je vaše síla?
Co jste si nenechali líbit?
Kdy je třeba použít násilí?
Úkol: Zajděte si do posilovny, vybijte přebytečnou energii, boxujte a posilujte. Vymlaťte se do pytle, který nic nebolí.
Co postava říká:
„Zabila jsem škodnou! Opěvujte mě…“
Příběh:
Ve velké kanceláři po moderním způsobu zvané open space bylo ticho, které by se dalo krájet. V očích všech přítomných šlo číst: Takovej průser! Co budeme dělat? Kdo mu to řekne? Otevřený prostor, v němž seděli všichni zaměstnanci tohoto patra neskýtal moc možností, jak si všechno promyslet, nebo jak se domluvit mezi sebou na tom, co bude dál. Všichni seděli, mlčeli a dělali, že zapisují data, i když v myšlenkách byli úplně jinde. A v tom se to ozvalo. Práskly dveře, ozval se řev a všem bylo jasné, že je to tady. Šéf přišel v ne zrovna dobré náladě. Měl nějaké trable už cestou sem do osmého patra vysoké budovy, a tak stačil seřvat nejednu asistentku i vrátného. Šéf nebyl zlý člověk, byl spravedlivý i velkorysý, ovšem vždy podle zásluh, které hodnotil on sám. A pokud někdo udělal chybu, větší než malou, vybuchl a řval a řval a demonstroval všem svou lví sílu. Nutno říci, že zaměstnanci se velmi snažili, a že k těmto případům nedocházelo často. Ale došlo-li, stálo to za to. A dnes bylo jasné, že ten, kdo zůstal doma s angínou, vyhrál. Šéf pokračoval v cestě do své kanceláře a hartusil a kritizoval. Tady je papírek, tady složka, tady vylitý kafe a tady snad pro krista pána se válejí peníze?! Všichni dělali, že tu nejsou celou dobu, než došel na své místo. Na stole už měl kávu a důležitou poštu. Sedl si, oddychl a doufal, že už to bude lepší. „Co je nového?“ zeptal se už o něco klidněji. Naštěstí byla káva akorát na pití. „Pan Smith by si s Vámi přál mluvit.“ špitla sekretářka. „Proč?“ tušil šéf další hysterický záchvat. „Má nějaké nepříjemné novinky!“ „Zavolejte mi ho.“ Pan Smith už čekal opodál a postupně vystřídal všechny bledé barvy. Sekretářka vyšla ven a nemusela nic říkat. Pan Smith polknul a odvážil se vykročit. Všichni přestali pracovat a sledovali, co se bude dít. Krve by se v nich nedořezal. V kanceláři šéfa bylo chvíli ticho. Pan Smith ze sebe koktal, co se stalo než stačil povysvětlit proč, ozval se výbuch řevu. Šéf vyběhl z kanceláře, rozhlédl se a vykřikl jen: „TADY BUDOU PADAT HLAVY!“
