Otázky
Co se teď může zvrátit?
Kdo drží váš život ve svých rukou?
V jaké fázi se teď nacházíte?
Úkol: Zahrajte si nějakou počítačovou hru, v níž bojujete a přicházíte o život a zase znovu vstáváte a bojujete. Jaký je to pocit?
Co postava říká:
„Držím váš život ve svých dlaních! A zkuste s tím něco udělat!“
Asociace
- Sudička
- Chameleón
- Nezkušené mládí
- Dcera bankéře
Příběh
V nebi hned vedle prodejny rakví byla Osudová kancelář. Na první pohled to byla obyčejná kancelář podobající se jakékoliv jiné. Stoly, počítače, tiskárna, papíry a lidé pobíhající mezi stoly s důležitými údaji. Z velké provozovny, kde seděli řadoví zaměstnanci, vedly dveře do pracovny šéfa. Tam se dostal málokdo. Šéf z ní vycházel jen v nejnutnějším případě, a příkazy rozdával zásadně před jejími zavřenými dveřmi. Vlastně nikdo nevěděl, co tam bylo a odkud bral ředitel této pobočky své příkazy a rozumy. Ale denně několikrát vyšel a řekl třeba: „Novák, rodné číslo 5511065432, vyhrát ve sportce!“ nebo: „Procházková, rodné číslo 7453126785, zmoknout!“ A podle písmenka, na které začínalo dané jméno, pokývala hlavou pracovnice a zadala příkaz do počítače. Co pak následovalo na zemi, je asi jasné. Pan Novák se radoval a slečna Procházková sušila oblečení. Jednoho dne se otevřely dveře a do provozovny vešla mladá dcera pana ředitele. Trochu nadřazeně pozdravila pracovnice a zaťukala na dveře tátovy pracovny. „Tatí, venku je táta tý holky, co mi asi ukradla boty. Chce s tebou mluvit!“ žvýkla žvýkačku a zatvářila se nevinně. Otec-ředitel se zachmuřil a vyšel rychle ven. Nestál o to, aby druhý otec-asi ne ředitel, vešel do jeho obchodu a ventiloval tento trapný problém před pracovnicemi. Ty se ale okamžitě nahrnuly k oknu a sledovaly, co se děje venku. Mezitím dcera, které si tím pádem nikdo nevšímal, vklouzla do tátovy přísně střežené pracovny. Zpočátku viděla trochu hůř, v místnosti bylo šero. Jen co se rozkoukala, uviděla vedle stolu obrovské kolo na stojanu. S kolem se dalo točit a malá šipka vždy ukázala určitý výsek kola, kterých tam bylo mnoho. Na kolem byl displej, na kterém se střídala jména a jedno se čas od času rozblikalo. Zvědavá dívka úplně nevěděla, před čím tu vlastně stojí, ale kolo bylo pozlacené a lákavé. A proto, když se na displeji rozblikalo jméno a pod ním heslo Roztočit, otočila kolem. Ukazatel se zastavil na výseku s nápisem Smrt. Z tiskárny vedle na stole vyjel papír, na němž stálo ono jméno, výsledek točení a datum. Dívka si toho příliš nevšímala, a když se rozblikalo další jméno, otočila znovu. Značka se zastavila na políčku Bankrot. To už ale zvenku slyšela, jak se otec vrací a tak ihned vyklouzla ven. Zeptala se, jak to dopadlo, a když se dozvěděla, že dobře, vyšla ven, přehodila žvýkačku a nastavila obličej slunci. Otec si povzdychl a se dvěma papíry z tiskárny vyšel do kanceláře a zadal je ke zpracování. To, co se pak stalo dvěma lidem na zemi, přišlo náhodou a jako by z ničeho nic…
