02.01.2014 09:59
„VYLOŽILA JSEM TO DOBŘE?“
Zuřím, když se mě někdo takhle na kurzu zeptá. V tarotu není dobře a špatně. V tarotu jste jen vy. Výklad tarotu je magie okamžiku. To znamená, že odpověď vyloží tento člověk, na tuto otázku, tomuto člověku, s touto sadou, v tuto chvíli. Kdyby bylo cokoliv z toho jinak, i odpověď by mohla být jiná. Nejde to pak vrátit ani upravit. To, že vás později napadne jiný pohled, už je úplně jedno. V danou chvíli vyšlo toto a vy jste to řekli. Nějak to zapůsobilo, něco to přineslo. A to je celé. Každý kartář se vyvíjí a roste a to díky výkladům, které dělá, stejně jako roste chirurg díky operacím. Slepé střevo odoperuje sice po škole také, ale za deset let to zvládne úplně jinak, a nemůže si vyčítat, že se mu tenkrát klepaly ruce. Stejně tak kartář se pořád učí a vždy v každý moment ze sebe dává to nejlepší. A víc se po něm nemůže chtít. Při práci s kartami to nefunguje tak, dokonce ani nesmí, že se trefujete do škatulky. Takový výklad by byl k ničemu. Pouze, když do něj dáte něco ze sebe, můžete mít úspěch. A to je to, co se od vás chce.
Pochybností, zda jsem kartu dobře interpretoval/a, říkáte jednu věc: „Nevěřím si!“ Chtěli byste, aby vás operoval doktor, který nevěří ve vlastní schopnosti? Já ne. Takže, kdykoliv zapochybujete nad výkladem dané karty, zastavte se a odpovězte si na otázku: Proč si nevěřím právě teď? Co to způsobilo? Odpověď vás posune zase o kus dál.
Ještě poznámka na závěr. Pozor, sebedůvěra nevylučuje skromnost a pokoru. Naopak. Pouze člověk, který ví, co umí, ví také to, co neumí a zůstává před tím v předklonu. Ale s mírou, aby mohl tím, co umí, pomáhat. Vím, že nic nevím. Jinak dopadne jako profesor ve študácké komedii Cesta do hlubin študákovy duše, který toho uměl víc než docent, který ho měl zkoušet, ale ke zkoušce nešel. Zkousněte zuby, přestaňte se bát a vzhůru ke zkoušce! :)
