Když vykládáme těm nejbližším

24.09.2016 17:08

Aneb o motivaci výkladu

Vykládat karty sobě samému patří k tomu nejtěžšímu, co vám může práce s kartami nabídnout. Nicméně je to nevyhnutelné, pokud se chcete vykládání opravdu naučit a především se o sobě něco dozvědět.

Kam se to ale hrabe na výklad karet těm nejbližším, zejména partnerům či partnerkám, dětem nebo rodičům. Vyložit sobě  je oproti tomu čajíček. Na sebe se většinou nezlobíte dlouhou dobu a ani se nerozčílíte, když váš výklad nevyšel. Sami o sobě si hned nezkazíte dojem, když si předpovíte něco, co se nakonec nestalo, a neurazíte se, když si díky výkladu objevíte novou špatnou vlastnost. To všechno vám ale hrozí, když vykládáte těm nejbližším, zvláště pak rodičům či dětem. Ale nenechte se odradit, na tom si nejvíce nacvičíte reakce a získáte zkušenosti, které se vám pak budou hodit na obzvláště náročné klienty.

Vykládat se člověk naučí jen tak, že bude vykládat. Jiný způsob než praxe opravdu není. A je dobré začít se učit vykládat karty ostatním právě na relativně bezpečném poli, čili u lidí, kteří vás znají a fandí vám a nepůjdou si hned stěžovat na živnostenský úřad. Úskalí jsou zde však jiná. Shrnu teď tedy věci, na které je dobré dávat si pozor, vykládáte-li těm nejbližším a postupně se naučit je korigovat.

Pro začátek se zamyslete, co z níže popsaného děláte, nebo k čemu máte sklony. Pak se na to během výkladů zaměřte a zkuste nad tím postupně převzít kontrolu.

  1. Přání otcem myšlenky

Motivace: Potěšit

Řešení: Hledejte draka

Zvláště těm nejbližším přejeme do života jen to nejlepší. Mnohdy k tomu ale vede cesta právě přes to špatné, a je nutné tím projít, aby odměna přišla za naši snahu a právě pro to byla sladká. Vždyť i ten Hloupý Honza musí nejprve na draka a pak si může smlsnout na princezně. Našim milovaným bychom ale chtěli draka upřít a tzv. je před ním ochránit. „Ne, ne, ty své štěstí dostaneš rovnou a vyrosteš, to víš že jo. Ani nemusíš nic dělat.“ Jenže tak to bohužel nefunguje. Každý zdolaný i nezdolaný drak je zkušenost, která utváří náš život a ani jako kartáři ho nemůžeme zatajit. Vaší motivací není v tu chvíli podat objektivní výklad, ale potěšit svého milovaného člena rodiny nebo kamaráda. A tak v kartách draka vlastně ani nevidíte, protože ho vidět nechcete. Výklad vám pak skutečně vyjde hezký a bezproblémový, ale realita je pak poněkud jiná. Nejen, že vy jste jako kartáři v očích tazatele selhali, ale jeho jste vyslali do světa naprosto nepřipraveného. Drak ho pak zaskočí a v boji selže i on. Sice jste to mysleli dobře, ale nadělali víc škody než užitku.

Zkuste si tedy na takové vykládání dávat pozor. Nevykládejte jen proto, abyste potěšili, a i když se vám budou karty zdát krásné, nakoukněte pod povrch, zda tam někde přeci jen nějaký drak není. Nebudete-li si jistí, můžete si na závěr vylosovat ještě jednu kartu, sami pro sebe, jestli jste výklad provedli dobře, zda jste něco důležitého nezapomněli říct.

  1. Hezčí je lepší

Motivace: Ochránit

Řešení: Učí se dobře, to nemůžu říct  

Další úskalí při výkladech těm nejbližším je zkrášlování. Tedy moment, kdy v kartách jasně vidíte realitu, ale nějak se vám ji nechce říct, protože není tak krásná, aby byla vašemu milovanému hodna. Zaobalujete, zkrášlujete a obcházíte tak dlouho, až realitu necháte daleko před sebou a vlastně už nestoudně lžete. Snažíte se tím sice svého blízkého chránit, ale krutá realita ho nakonec stejně dostihne.

Je to vlastně ještě horší varianta prvního bodu. V kartách dobře vidíte rozezleného, obrovského draka, kterému ze všech dvanácti hlav šlehají plameny, ale snažíte se ho popsat jako roztomilou ještěrčirku, která vám ráda pomůže rozdělat ohýneček na upečení buřtíků. Efekt je stejný: realita ukáže skutečnou síla draka, člen rodiny je nemile překvapen a nezvládne svůj úkol a vy jste za blbce.

Radou v tomto případě je především upřímnost. Právě proto, že vám na tazateli záleží více než na jiném, musíte být upřímní a otevření. Říkejte, co vidíte a co vás jako první napadne. Můžete to trošičku obejít, ale tak, aby se ten, komu vykládáte, sice nevyděsil, ale věděl, o co jde. „Víš, není to přímo velký a zlý drak, to ne, ale je mu to hodně podobné.“ To, co mělo zaznít, padlo a vy máte připravenou půdu pro nalezení vhodného způsobu, jak z toho ven.

  1. Podsouvání

Motivace: Říct svůj názor

Řešení: Nic si nemyslet

„Potřebovala by slyšet, že ten nový nápadník není pro ní. Ale jak jí to mám říct?“ A pak přijde, že by chtěla na ten nový vztah vyložit. A co myslíte, měl ho tam. J Ale to je kardinální chyba. Určitě máte pocit, že to tam bylo. Že ten muž na té Dvojce pohárů se tváří nějak divně a že to s tou dívkou vůbec nemyslí dobře. A přitom ji jindy jinému vykládáte jako začátek životní lásky.

Prostě jste měli potřebu sdělit váš názor na konkrétní situaci, a tak jste ho našli v kartách. I to se ale obrátí proti vám. V kartách vyjde to, co je skutečnost, ale také to, co je tazatel připraven slyšet. Ano, třeba je ten její nový přítel hajzl. Ale třeba díky němu pozná toho pravého, nebo získá tak důležitou zkušenost, že každému dalšímu hajzlovi se vyhne obloukem. A to byste jí chudince upřeli?

Kdo vlastně jste, že o tom chcete rozhodovat? Bůh? Osud? Tarot sám? Mysleli jste to dobře, ano, ale jak víte, co je pro ni dobře? Číst, jen to, co je v kartách a dovolit si být překvapený, co v nich vidíte, je známkou dobrého kartáře. I když to zrovna neladí s tím, co si myslíte vy osobně, vy jste jen tlumočník, který předává poselství. Nesnažte se být víc, nevyplácí se to.

Mnohdy do karet podsouváme svůj názor i nevědomky. Poznáte to třeba i podle toho, že zatvrzele trváte na nezvyklém významu jedné karty a nebo podle toho, že na to, jak dceři dopadnou zkoušky, o kterých absolutně nevěříte, že je udělá, vám vyjde Věž. A ona pak přijde s jedničkou, mrcha. A můžou za to karty, že jo? Bodejť, nedá se jim věřit. Ve skutečnosti jste ale svým jasným přesvědčením karty mohli ovlivnit, aby vám potvrdily váš názor. To se sice stalo, ale realita pak byla jiná. A to proto, abyste se naučili rozpoznat svou motivaci výkladu. Co výkladem chci dokázat? Jestli je to něco jiného, než dospět k poznání, pak je třeba se nad tím skutečně vážně zamyslet.

Pokud chcete říct dceři, že by neměla tak panikařit a že by se měla víc učit pomocí karet, řekněte jí to bez nich. Uděláte mnohem lépe.

  1.  Vykládat, nehledat

Motivace: Uspět

Řešení: Vykládat, nehledat

Velmi často se stává, že když vykládáte někomu, koho znáte, tak prostě už nevykládáte. A nemusí to být právě nejbližší osoba, ale někdo, koho znáte velmi dobře, víte, co si myslí a co prožívá, a víte, co by chtěl, a na jakou odpověď čeká. Vylosované karty pak nevykládáte, ale hledáte v nich to, co víte. A jakmile to najdete, jste spokojeni a řeknete to, co jste věděli dávno před výkladem a co byste řekli i bez karet. Tarot pak vlastně vůbec nemusíte mít, můžete se rovnou bavit u piva a výsledek je stejný.

Tazatel je spokojený, slyšel, co chtěl, a vy máte dobrý pocit, protože vás váš nejbližší pochválil za to, jak jste se pěkně trefili. Ale my nehrajeme basketbal, ale tarot. Není se kam trefovat. Překvapit tazatele novou myšlenou, spojitostí nebo důvodem je smyslem výkladu. Pomoci mu ujasnit si, co prožívá a naznačit mu směr další cesty. Pochvala není smyslem výkladu. Vaše spokojenost není cílem, to tazatelova. A i když je prima slyšet uznání od člověka, který vám utíral zadek, proto to neděláme. Vaše pocity a komplexy v tu chvíli musí jít stranou. A i když se vám nedostane uznání hned, protože váš milovaný zrovna od vás vyslechl, co nechtěl, třeba si to srovná a později vás pochválí opravdu upřímně, až to doteče i jemu.

Snažte se tedy zapomenout na všechno, co o situaci tazatele víte, oprostit se od všeho, co jste si kdy řekli a spolu prožili a vykládejte to, co v kartách opravdu vidíte. Jako pomůcka vám může sloužit výklad bez zadání. To znamená, že tazatel řekne jen otázku, třeba Co mám teď dělat?, ale neřekne už téma, kterého se to týká. Vy se budete snažit nepřemýšlet o tom, na co se to sakra, z toho, co jsme včera řešili, ptá, ale pustíte se rovnou do výkladu. Uvidíte, že uznání se dostaví větší, než kdybyste rovnou vypálili, co máte na srdci, aniž byste to četli z karet.

 

Takže, chcete-li dobře vykládat svým nejbližším:

  1. Nesnažte se jim pomáhat

  2. Nesnažte se je chránit

  3. Nesnažte se říkat, co chtějí slyšet.

  4. Nesnažte se uspět a získat uznání.

  5. Nesnažte se říkat kartami svůj názor.

  6. Buďte upřímní!

  7. Zapomeňte na vše, co mezi vámi bylo.

A HLAVNĚ!

VĚŘTE SI! Vy jste tady kartář! Karty vám pomůžou setřít autoritu, vnitřní nejistotu i strach. Držte se jich, všechno, co potřebujete, v nich vždy najdete.

A když bude nejhůř, pošlete je k někomu jinému. Dozví se pravděpodobně to, co byste jim řekli vy, ale v rodině zavládne klid a mír.

K článku mě inspirovali moje dlouholeté studentky na středečních kurzech, zvláště pak jedna maminka s dcerou, které odvážně chodí spolu a viditelně jim to prospívá. Holky, děkuji.