Bublinová soutěž na březen

Sedím tu a už mě to vážně nebaví. Obdivujete mě jako mocného člověka, plného zásad, dobrých mravů... a já bych si při tom tak rád zašel jen tak do hospody na jedno :-)

Třímám atributy moci,
ale i Ty, věrný sluho, mě hlídej,
at nepodepíšu, co nemám. Ať rozhoduji moudře se skutečným vhledem do běžného života. Ať se neoctnu v pozici samolibého zakuklence pouze shlížejícího dolů z trůnu.

Pravda, ještě jsem zapomněla vložit Císaři do úst nějaká slova :-) Tak tedy:
"Hmm, dívají se na mě jako bych měl moc vyřešit všechny jejich problémy... Jenže, co když ne? Co když to zpackám? Useknou mi hlavu! Ach jo, proč jen jsem chtěl být králem?!"

Nemůžu si pomoct, ale při pohledu na tenhle obrázek mi skoro okamžitě naskočily verše:
Dej ať můžem všechno zpívat,
dej ať můžem všechno říct,
ať se můžem rovně dívat
a nestraší nás nic.
Ať je naše voda čistá,
a taky naše svědomí
a o všem co se chystá,
ať víme také my.
zbytek viz zde: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/martinova-vera/o-pane-nas-29024

Myslím, že tahle píseň v podání Věry Martinové přesně vystihuje, kdo nebo spíše co je Císař v tarotu: autorita, která svým rozumem, svou spravedlností a spravedlivostí, spolehlivostí a schopností dávat nám pocit jistoty drží pohromadě náš svět. Nemusí to být nutně konkrétní osoba, spíše zosobnění toho, co dává světu kolem nás pevnou a jasnou strukturu, o kterou se můžeme opřít, strukturu důležitou pro to, abychom se v něm nebáli.

Z toho sezení mě už bolí zadek!

...osvícený Otče vlasti,císaři a králi, nositeli vědomostí dávných mudrců,
...s hlubokou pokorou a úctou před Tebou se skláníme...

Císař oděn v modro - červené, znakem vášně a vitality. U nohou mu leží na hábitu hvězdy - je moudrý. Zlatem obklopen, koruna objímá jeho hlavu. Vous a šedý vlas to moudrost věků. Sedíc na kamenném trůně, ukazujíc jeho stabilitu. Pozadí však ukrývajíc mnoho skrytého, tož pohleďme mu do tváře, která je tak sebejistá a opírajíc si své žezlo o nohu tak nadneseně. Vpravo hoří oheň varující před spalující vášní, bacha ty císaři na hořící plášť kde hvězdy tvé budou tvou zkázou. Tvůj poddaný za tvými zády, bere Ti něco tak cenné, musí? Ze sloupu vědomí či nevědomí? Toť otázka na Tebe císaři, všemocný,což vládneš buď v barvě bílé či černé. Nedívej se jen dopředu, pohleď někdy za sebe a zamýšlej se nad činy svými.

Co se to tam vzadu děje?